Zvukové karty

Digitální zvukovka

Audio mod

Zvuková karta určená pro střih a počítačové úpravy dat z DV kamery by měla pracovat s vzorkovací frekvencí 32 kHz/12 bit, 44,1 kHz/16 bit a 48 kHz/16 bit.

Protože však kvantování 12 bitů nebývá některými střihovými programy (a především většinou multimediálních ovladačů) podporováno, dochází při vytvoření konečného sestříhaného AVI videosouboru ke konverzi na kvantování 16 bitů.

Vždy je lepší mít kameru přepnutou do módu 48 kHz a 16 bitů - tento formát vzorkování a kvantování je pro většinu softwarových systémů srozumitelnější. Máte-li kvalitní zvukovou kartu, která neumí více jak 44,1 kHz, nezoufejte. DV kamera tuto vzorkovací frekvenci (i když v ní sama nenahrává) při zpětném přepisu na pásku kamery přijme a bude ji bez problémů reprodukovat.

Jak se zbavit nežádoucích vlivů na audiosignál.

Uvědomme si, že použití sebelepší zvukové karty je limitováno prostředím, v kterém zvuková karta pracuje a pečlivostí, jaká byla věnována její instalaci včetně jejích přípojných míst.

Proto, abychom potlačily rušivé složky implementující se do audiozáznamů, je potřeba dodržet několik základních pravidel:

Připojujeme co nejméně zbytečných periférií. Připojením jakékoli periferie se na kostru počítače může (ale nemusí) dostat rušivé napětí a v důsledku pak brum do nahrávky. Pokud používáme rozsáhlou, navzájem propojenou audiovýbavu zakončenou třeba mixážním pultem se všemi vstupními i výstupními konektory zvukové karty v Pc, zapojíme jen ty audio konektory, které jsou v dané chvíli potřeba. Zabráníme tím vzniku zpětné vazby mezi jednotlivými navzájem propojenými audio přístroji. Na softwarovém ovladači zvukové karty vypneme (funkce MUTE) vstupy, které momentálně nepotřebujeme - nenecháváme je aktivní. Pokud se do zvukové karty dostává hluk z CD mechaniky, tak ji při záznamu zvuku na PC nepoužíváme (ostatně vždy je lepší raději použít již hotové datové podoby z CD disku a nic nenahrávat)

Neposíláme do zvukové nebo MJPEG videokarty audiosignál, který nemá napěťovou úroveň odpovídající citlivosti a impendanční zátěži vstupních konektorů těchto karet. Karty sice mají možnost nastavení nahrávací úrovně, ale v extrémních případech (nízká nebo naopak vysoká úroveň signálu) je lepší, když před zvukovou kartu zapojíme externí regulační obvod (potenciometr) upravující impendanční a napěťovou charakteristiku audio signálu na odpovídající úroveň. K tomuto účelu nám dobře poslouží různé jednoduché a levné mixážní

Kvalitní audiosignál do PC pouze s kvalitními zvukovkami...Uvažujete-li o koupi nové zvukové karty (nebo o jejím upgrade), snažte se zakoupit takovou kartu, která je vybavena digitálními vstupy a výstupy (nejlépe optickými). V případě, že k vaší zvukové kartě lze tyto digitální vstupy dokoupit, neměli byste se zakoupením těchto doplňků váhat. Jedině digitální propojení s dalšími audio komponentami odstraňuje pronikání brumu nebo šumu do nahrávek. Propojení digitálních záznamových přístrojů s počítačem pomocí optického vstupu (nebo výstupu) je jedinou správnou cestou pro zachování původní zvukové kvality ( po stránce šumu a brumu) nahrávky. U některých zvukových karet jsou digitální vstupy řešeny pouze jako koaxiální a nikoli optické. Potom se může stát, když vaše digitální audio záznamové zařízení bude vybaveno pouze optickými výstupy, že potřebujete pro digitální nahrávání koaxiální propojení, převést tedy optický digitální systém na koaxiální. Toho lze docílit vložením digitálního záznamového přístroje (např. CD- rekordér), který je vybaven oběma digitálními vstupy a výstupy. Ti, kteří si hodlají pro počítačového zpracování zvuku pořídit zvukovou kartu s digitálními vstupy a výstupy, si musí zkontrolovat,zda má jejich digitální záznamové zařízení stejné digitální rozhraní jako kupovaná zvuková karta.

Ještě lepší výsledky nabízí oddělená digitalizace audiosignálu na systému nezávislém na PC a převod (zápis) dat na disk počítače

provádět přímo datovou cestou (např. pomocí rozhraní USB, nebo digitálních vstupů zvukové karty). Výhodou těchto externích zařízení je vždy vysoký odstup signál/šum a vysoká kvalita záznamu nebo reprodukce. Oddělení signálových cest od prostředí počítače se blíží profesionálním systémům. Některé externí zvukové USB karty mohou zároveň sloužit jako nezávislý dekodér prostorového zvuku.

Videokarta a zvuk

Dobrá MJPEG videokarta pracuje jako zvuková karta. Videokarty - karty pro digitalizaci analogového audio a videosignálu mnohdy pracují rovněž jako klasické zvukové karty.

Zvukovým procesorem je vybavena většina videokaret, které pracující na rozhraní PCI BUS MASTER. Videokarty jsou osazeny jedním audio vstupním a jedním výstupním konektorem pro linkový (napěťová úroveň) audiosignál. Videokarty počítají se zvukem jako s plnohodnotnou složkou obrazové informace, a tak jsou jejich zvukové obvody velmi dobře řešeny a vykazují poměrně dobrý parametr odstupu signál/šum, většinou lepší než u některých klasických zvukových karet. Videokarta se velmi dobře hodí k záznamu a zpracování externího audiosignálu z libovolného zdroje, pokud tento externí zdroj dává potřebnou napěťovou úroveň odpovídající linkovému vstupu.

pulty. Propojovací kabely včetně konektorů udržujeme v bezvadném stavu a v případě poškození je vyměníme. Žádné provizorní řešení se nám nevyplatí a poškozené konektory nám můžou audio signál zcela znehodnotit. Propojujeme-li cokoli se zvukovou kartou prostřednictvím konektoru na desce, ujistíme se, že toto propojení nepřináší brum nebo šum. Pokud se budeme uvedených doporučení držet, snížíme možnost vlivu rušivých elementů na audiozáznam, avšak pro skutečně nízkošumové hladiny zvukového záznamu zpracovávaného na počítači je nutno vždy využívat skutečně velmi kvalitních zvukových karet.