Pracujeme se zvukem

Zvuk je vlnění...

Abychom mohli a uměli pracovat se zvukovou složkou videa, je potřeba zvuku rozumět.Náš seriál na pokračování se bude postupně zabývat jak teorií, tak i praktickou stránkou veškeré práce se zvukem. Hlavním cílem bude naučit se zpracovat zvuk v počítači a umět ho využít při práci s videem. Povíme si o zvukových efektech a mixáži. Budeme se věnovat natáčení videoklipu. Naučíme se profesionálně zaznamenat hudební skupinu a smíchat zvukovou stránku klipu - natočit demo cédéčko. V neposlední řadě porozumíme technice studiové práce s mikrofonem a s lidským hlasem. Pro ty, kteří si rádi vytváří vše tak zvaně od píky se jistě bude hodit práce se syntetizérem, tedy tvorba zvukových efektů a práce s MIDI (midi instrument digital interface) pro komponování vlastní hudby a mnoho dalšího.Prostě, chcete-li poznat zvuk z jeho všech stránek, nenechte si náš seriál ujít. Bude to komplexní shrnutí s praktickými radami. Ale protože trocha teorie nikoho nezabije, tak s ní začneme a seznámíme se s akustikou - vědou, která se zvukem zabývá. Zvuk má své měřitelné hodnotyCo může být důvodem, že něco neslyšíme? Tak za prvé je to hladina hluku, neboli hlasitost. Je-li příliš malá, náš senzor (ucho) není schopen zachytit jej a máme smůlu. Další možností je, že kmitočet, jinak také frekvence zvuku je mimo rozsah našeho vnímání. Je-li frekvence nižší, než jakou můžeme registrovat, říkáme tomu infrazvuk. Je-li naopak vyšší, pak se nazývá ultrazvuk.Zvuk je vlnění. Vzduch okolo nás se chvěje následkem například kmitáním struny kytary a v našem uchu je zvuk zpracován a předán mozku, který nám poví: Ten kytarista hraje nějaký vysoký tón a hraje hodně nahlas. Někteří z nás jsou dokonce schopni rozeznat, že hraný tón je „Cé“. Takoví lidé mají tak zvaný absolutní sluch, to znamená, že jejich mozek vlastní jakousi tabulku, ze které je schopen, dle slyšené frekvence, přesně určit jaký tón slyší. Tento člověk, zaslechne-li vrznutí dveří, aniž by hnul brvou poví: „To bylo fis“.

Vraťme se ale ke kytaristovi, co hrábnul do strun. Co taková struna udělá, když o ní drnkneme vidíme na obrázku. Struna se vychýlí (prohne) na jednu stranu a po té se vrací zpět, prohne se na druhou stranu a zase se vrací. A tak několikrát, dokud se nezklidní. Struna svým chvěním rozeznívá dřevenou desku kytary, která potažmo rozeznívá vzduch uvnitř těla kytary. Toto celé se chová jako zesilovač, jenž rozechvívá vzduch až do našeho ucha.

Kmitočet, neboli frekvence, vyjadřuje kolikrát za sekundu se struna vychýlí na obě strany. Udává se v Hertzích [Hz]. V decibelech [Db] měříme jakou má zvuk intenzitu (hlasitost).Pro informaci: Obecně se uvádí, že lidské ucho je schopno vnímat kmitočty mezi 20 Hz a 20 000 Hz. Je to ovšem velice individuální, neboť každý jedinec je jiný a navíc s přibývajícím věkem člověka dochází k opotřebení receptorů v uchu, a tím se omezuje frekvenční rozsah sluchu. Příliš hlasitý hluk náš sluch ničí, z čehož vyplývá...

Pokračování tohoto článku pouze v tištěné podobě v časopisu Video AZTip.