Učte se od profesionálů!

Náš spolupracovník, dlouholetý filmař-amatér pan René Čáslavský, nám zaslal článek, o kterém si myslíme, že by rozhodně neměl v této sekci chybět
 

Nejlepší škola

Největší školou se mi stala jedna dávná a osvědčená metoda na sebevzdělávání, kterou jsem se naučil celoživotně akceptovat a je mi neustálým zdrojem poznávání o filmovém vyjadřování až do dnešní doby.

Pokud si mohu dovolit, velmi rád bych tuto metodu připomněl jak těm pokročilejším, tak především všem začínajícím filmařům, neboť se mi zdá,  že v současné době je často opomíjená.
Ta rada zní:  Učte se od profesionálů ! ! !  Pozorně se dívejte na filmy profesionálů v kinech a televizi. Nenechte se vtáhnout do vlastního děje filmu, ale soustřeďte se na pozorování scény, na postavení kamery, na nasvícení jednotlivých záběrů, kdy bylo použito protisvětlo a jaká byla délka záběru. Všímejte si kolikrát režisér použil švenku, jak švenk začínal a jak končil, kdy a za jaké situace použil změnu ohniskové vzdálenosti, kdy použil přeostření, kdy byla použita jízda kamery, kdy byl použit detail a kdy celek. Všímejte si,  kdy kamera byla na stativu (to poznáte velmi snadno z absolutní stability pozadí za natáčenou scénou), kdy a v jaké souvislosti byl proveden střih, jak byla vyjádřena změna času, změna prostředí, vzpomínka na minulost a jaká byla použita hudba a mnoho jiných vyjadřovací prostředků, které postupně dokážete odhalovat a vrýt si je do paměti a zafixovat si je do hlubokého podvědomí !
Není vůbec jednoduché se odpoutat od vlastního příběhu a intenzivně pozorovat stavbu filmu. Naučit se to však dá. Pokud to zvládnete, budete se na svoje dílka dívat úplně jinýma očima.
V dnešní době je to velmi jednoduchá záležitost. Vyberte si z profesionální tvorby na DVD nejbližší téma, které vás zajímá a potom již můžete jen a jen studovat. Můžete se donekonečna vracet k jednotlivým záběrům a pozorně si uvědomovat jak a co bylo natočeno a vyjádřeno, jak byly scény nasvíceny a střiženy. Pokud získáte dojem, že je Vám již vše jasné, zkuste si v duchu „natočit“ zamýšlený děj. Pokud budete se svoji představou spokojeni, napište si bodový scénář a znovu si projděte jednotlivé záběry!  Je dost možné, že už si nebudete tak jisti a že se budete muset ještě se ke studiu znovu a znovu vracet. A vůbec se za to nemusíte stydět!  Z těch rozborů se máte opravdu co naučit. V dnešní době to dělají všichni, kteří chtějí něco odhalit. Dělají to sportovci, vědci, umělci a já nevím kdo ještě a vůbec se neostýchejte si při vlastním natáčení třebas i nahlas ony poznatky připomínat. My starší lidé to děláváme při ledačems a velmi nám to pomáhá!
Po několika rozborech začnete intenzívně vnímat i druhou - neoddělitelnou složku každého filmového díla, hudbu a ruchy. 
Nepodceňujte to ! !  Je to velmi výrazný sdělovací prostředek a právě na tomto podkladě je založeno v dnešní době tak populární DOMÁCÍ KINO. Všímejte si, kdy a za jakých okolností byly ruchy a jaká hudba použity a velmi brzy si uvědomíte, jak se jich dá geniálně využít, aniž byste museli danou situaci složitě vyjadřovat obrazem.
Časem se vám však může stát, tak jako se to stalo mně, že vám ona filmová a vážná hudba začne říkat mnohem více než doposud a začnete ji vnímat zcela jiným způsobem a nakonec se do ni zamilujete. Kdysi jsem k filmovým záběrům vyhledával vhodnou hudební kulisu, ale dnes se mi stává, že když se do některé skladby zaposlouchám a zavřu oči, to abych si ji více „vychutnal“, evokuje mi to představu obrazových dějů, které bych na tu, či onu hudbu teoreticky natočil.
autor: René Čáslavský

Základní pravidla

A ještě několik základních pravidel ke správnému filmování.
  1. Uvědomte si, co a proč točíte.
  2. Používejte stativy, zabráníte tím cukání obrazu. Nemusí to být zrovna trojnožka. Většinou stačí jednonohý stativ, který se snadněji přenáší.
  3. Otáčejte kamerou uvážlivě, časté otáčení způsobuje neklid. Používejte tento prostředek pouze v případě, že chcete vytvořit přehled, následovat objekt, u statických motivů (např. v muzeu) nebo pro ukázání směru pohledu určité osoby.
  4. Měňte často místo, výšku kamery, případně zoomovací vzdálenost.
  5. Namísto otáčení používejte raději dynamický střih. Nechte například chodce přicházet ke kameře, dokud nejsou nalevo ze záběru. Poté zprava opět přijdou do záběru – tentokrát se ale osoby vzdalují.
  6. Popředí dodá hloubku. Vzdálené objekty působí zajímavěji, když je v popředí vidět ještě nějaký objekt.
  7. Zoom pevně nastavte před scénou. Pokud již zoomovat musíte, používejte plynulé (dávkované) zoomování (přibližování scény). Platí, že zoomování směrem od objektu je lepší než přibližování.
  8. Pozor na osový skok. Zabraňuje změně úhlu pohledu, například při fotbalovém utkání. Jedno družstvo nemůže útočit, „v obou směrech“. To diváka mate.